Hladové záhony

"Není nad zeleninu pěstovanou na vlastní zahradě." S takovým mottem jsme si naši zahradu pořizovali. Hned první měsíce po nastěhování jsem tak věnovala přípravě záhonů (jak na ně jsem popisovala v článku Záhony zarostlé zahrady) a následující  rok bylo pěstování velký  úspěch. Zeleninová džungle plná kedluben, cibule, česneku, dýní i kapusty. Některé ředkvičky jsem v ní ani nenašla, a tak jsem poprvé ochutnala i ředkvičkový květ a lusk. Spousta fazolí, mrkve i trochu brambor nám vystačila pomalu do Vánoc (což ze tří záhonů o velikosti cca 12 m2 každý není málo). Slimáků ani mšic moc nebylo. "Jsem permakulturní král," myslela jsem si.

Druhý rok už se některé zelenině tolik nedařilo, pár sazenic napadli slimáci, které jsem teď vybírala co večer, a kromě nich se u nás usadily i molice, mšice apod. Zeleninu jsem musela párkrát přihnojit jíchou a  na internetu jsem našla spoustu návodů na "ekopostřiky" (to že vlastně je to nesmysl stříkat něco na listy jsem zjistila až později). Na nových tj. toho-ročních záhonech jsem ale tento problém neměla, tam se všemu pěkně dařilo.

Kritický byl třetí rok, kdy většinu sazenic snědli slimáci, něco ze semínek nevzešlo vůbec a kromě každodenního zalévání (ano, bylo poměrně dost sucho, ani tráva nerostla) jsem musela co týden přidávat jíchu. Přesto úspěch se zeleninou byl spíše neúspěchem. Přisuzovala jsem to špatnému počasí, nedostatku času na plení i velkému množství škůdců. 

Bohužel jsem si neuvědomila, že tohle všechno jsou jen důsledky mého zacházení s půdou. Naštěstí přišla zima a při tom všem pročítání mi došlo, že jsem záhony vyhladověla. Příčinou neúspěchu byl nedostatek živin pro půdu i rostliny. Další jaro jsem tak na záhony přidala velkou dávku kompostu a světe div se, fungovalo to. Ačkoliv ale kompostuji co se dá, na více jak pár záhonů vlastní kompost nemám. Kupovaný kompost je možnou alternativou, ale nemá vždy požadovanou kvalitu. Dneska už mám systém doplňování živin do půdy zajetý i s omezeným  množstvím domácího kompost. Jak na něj jsem vám popsala v poslední části článku.

Krávy nadzemní a podzemní

Asi každý si vzpomene na slavnou scénu z "Básníků", kdy přednášejí se představí jako Herman Con - jeho jméno obsahuje všechny základní stavební prvky pro živé organismy: H - vodík, C - uhlík, O - kyslík a N - dusík. Pro rostliny jsou důležité ještě další tři P - fosfor (jako složka nukleových kyselin nesoucích genetickou informaci), Mg - hořčík (je základním stavebním prvkem chlorofylu, barviva "vyrábějícího kyslík") a Ca - vápník (z něj jsou postaveny stěny rostlinných buněk). I malý nedostatek těchto prvků se velmi rychle projeví v růstu a vitalitě rostliny. A nízká vitalita rovná se napadení škůdci.

Značnou část prvků čerpá rostlina právě z půdy. Pokud na jednom místě pěstujeme rostliny náruživé, které potřebuji spoustu jednoho nebo více prvků (a zelenina je jedna z nejnáruživějších), pak během několika málo let můžeme půdu daného prvku zbavit. Velkou chybou je navíc soustředit se na jednu plodinu na velké ploše pěstovanou opakovaně za sebou několik let, protože dochází k jednostrannému vyčerpání jednoho nebo několika málo prvků v půdě. Ostatní prvky mohou zůstat v nadbytku, vytvářet soli a tím ničit samotné půdy.

Na tvorbě živin (zjednodušeně živina = směs potřebných prvků) se významně podílejí miliony živočichů, hub a jednobuněčných organismů žijících v půdě. Ti se živí mrtvými zbytky ostatních organismů, kde hledají hlavně uhlík ve formě "cukrů" (hlavní zdroj energie pro nefotosyntetizující organismy). V půdě se vytváří celý systém živočichů postupně rozkládající složité molekuly - ony cukry - na jednotlivé prvky/živiny a to ve formě, kterou může rostlina pomocí kořenů přijmout jako potravu (více o potravinových systémech v půdě najdou zájemci zde - lze spustit s českými titulky). Dokonce rostliny zašly už tak daleko, že z některých půdních organismů si udělaly "závisláky" a nabízejí jim rostlinou vyrobené cukry výměnou za jimi vyloučené živiny!

Početnosti oněch rozkladačů jsou obrovské. Říká se, že na 1 ha půdy se uživí jedna kráva nad zemí, ale 10 - 13 krav pod zemí!!!  Pro správné fungování jak nadzemního tak podzemního potravinového/živinového systému je tedy nutné udržet v půdě dostatečné množství zdrojů cukrů i pro podzemní organismy. Cukry lze dodávat pomocí jakékoliv organické hmoty ponechané na půdním povrchu. Díky propojenosti přirozené potravinové sítě v půdě se nemůže stát, že některý prvek je v nadbytku, a tak nedochází k poškození půdy zasolením jako v případě využití jednostranného hnojení pomocí umělých hnojiv. Navíc i náruživé druhy rostlin mají dlouhodobě zajištěný přísun všech potřebných živin.

Krmení pro krávy podzemní

Abych zajistila dostatek živin pro vše, co na záhonech pěstuji, musím zajistit dostatek potravy pro "podzemní krávy". V  našich podmínkách se mi osvědčil následující cyklus.

Rok první: Příprava záhonu začíná již na podzim, kdy na záhon přidám cca 10 cm silnou vrstvu kompostu (což je v podstatě velké množství mrtvých organických zbytků, které zajistí krmivo pro velkou část podzemních krav na několik let). V něm následně můžu pěstovat zeleninu náročnou na živiny, kam patří především plodová zelenina: rajče, paprika, lilek, dýně, cukety, okurky nebo brambory.

Druhý rok pěstuji zeleninu tzv. druhé trati. Je to zelenina, která sice potřebuje velké množství živin, ale už ne tolik dusíku (ten se velmi rychle - klidně i během roku - "vypaří" zpět do vzduchu, který je jeho rezervoárem). Patří mezi ni mrkev, petržel, pastiňák, ředkev, ředkvičky, červená řepa, brokolice, kedluben, salát, artičok, čekanka, špenát, mangold aj. Na podzim zaseji zelené hnojivo. To mi do záhonu dodá nejen potřebný uhlík a další prvky, ale zároveň zabrání větrné a vodní erozi. Kořeny rostlin zeleného hnojiva půdu i prokypří a umožní lepší zasakování vody do půdy.

Třetí rok následují rostliny využívající pomoc tzv.  hlízkových bakterií, které zpětně do půdy navážou "vypařený" dusík. Sem patří všechny bobovité rostliny - fazole, hrách, cizrna, bob, sója apod. Pokud pěstujete česnek nebo cibuli, pak právě ony do takto vyhladovělých záhonů patří a bobovité využijete až další rok (ze čtyřletého cyklu se stane pětiletý).

Čtvrtý rok mají záhony odpočívat. Staří zemědělci tomu říkali úhor, kdy nechali pole zarůst a případně na něm pouze pásli. V naší zahradě se na záhonech objeví spousta květin nejen pro potěchu oka, ale i spolupracovníků z řad hmyzu či ptáků. Dostatek potravy naleznou opylovači, "bojovníci" s mšicemi i myši, které chodí na semínka květin raději než na ředkvičky. Na podzim čtvrtého roku přidávám na záhon 10 cm kompostu a následující rok začínám od začátku (rok první).

Po celou dobu čtyř/pěti let záhony mulčuji trávou ze sekání cestiček (přeci jen i "podzemní krávy" se rády pasou). Vrstva mulče není ale větší jak 5 cm, což zajistí vysušení trávy během několika málo hodin. Tráva nezačne zahnívat a na záhony mi tak neláká slimáky, hlemýždě apod. Mulč je během 2 - 3 měsíců "spasen", a tak každý záhon mulčuji vícekrát za rok.