Mulčování není sprosté slovo

Slimáci vesele okupují zahradu, saláty, květiny a nejvíce jich je na mulči. Ta mokrá tráva jim šmakuje a jako by je lákala až k pěstovaným rostlinám. Není divu, že v roce jako je tento, v mnoha zahradách začíná být mulč sprostým slovem. A vy se ptáte, jak je tedy možné, že jej doporučuje každá permakulturní knížka a přírodní zahrady jsou plné mulče?

I já jsem jej mále ze zahrady vypustila. Na čerstvě posekané trávě jsem měla slimáka vedle slimáka, ze starého sena vypadala semínka trav a bylin, takže záhony byly samí ovsík, lipnice a pampeliška. Vysazování do hnízd, jak je popisováno v knihách Jaroslava Svobody, bylo pro mě utopií. Po prvním roce s mulčováním jsem neměla daleko k tomu, abych i já mulčování opustila.

Až jsem měla můj "aha" moment. Od té doby používám mulč nejen k potlačování plevele, ale i jako zdroj hnojiva pro záhony nebo zlepšovatele půdní struktury. A co bylo to aha? Pochopení, že každý typ mulče může k jinému účelu a že v každou roční ale i denní hodinu je vhodné mulčovat jiným materiálem. Je velký rozdíl v použití dřevní štěpky, sena nebo čerstvě posekané trávy. Záhony trvalkové i zeleninové mám zamulčované celoročně, dobu odplevelování jsem stáhla na minimum (z každodenní práce na 2 - 3 hodiny jsou nyní cca 2 hodiny týdně v době největšího růstu plevelů mezi 15. červnem a 15. srpnem pro celou 1800m2 zahradu, z toho odpleveluji asi 800m2) a zároveň i nemusím používat tolik jíchy ani jiných hnojiv (proč - zde odpověď).

Kdy kam jak a proč který mulč použít

Níže popisuji, jaké mulče přímo používám na zahradě. 

Slámu jako mulč nepoužívám, protože nemám žádný zdroj. 

Dřevní štěpka - u nás nejtrvalejší materiál především v kombinaci s kartonem vydrží až 4 roky. Používám ji výhradně na cestičky mezi záhony. Vrstva štěpky je kolem 10cm, resp.5cm pokud jako první použiju karton a na ni štěpku. Je dobré si uvědomit, že dřevní štěpka je "bohatým" zdrojem uhlíku. Některé zdroje uvádí, že ze záhonu "odčerpává" dusík, proto by se neměla používat přímo v záhonu (nemám ověřeno, ale předběžná opatrnost mi radí, ji do záhonů nedávat). Vážou se na ni především houby, které ji rozkládají, takže se nám po cestách sem tam objevují i žampiony. Používám štěpku hlavně z listnatých stromů, ale někdy do ní přidám částečně i jehličnatou štěpku v malém množství, aby nedošlo k okyselení horní vrstvy půdy.

Seno - Po neblahých zkušenostech s vysemeněním prakticky jakékoliv trávy a byliny i z mnoho let starého sena v záhonu používám seno pouze k pěstování brambor. Půlku sena ze zahrady nechám na podzim na místě, kde další rok budou brambory, druhá půlka přijde na samotné brambory (více zde). Pokud je sena dostatek, přidávám jej také do kompostu jako "hnědou složku" mezi čerstvě posekanou trávu.

Kompost - Mnohdy nepoužívaný mulč nebo spíše materiál nepokládaný za mulč. Využívám v jarních měsících (duben, květen) a mezi trvalky každoročně vrstvu vysokou cca 5 - 10 cm. Pokud zamulčujete brzo z jara záhony jiným materiálem, půda na záhonech zůstane relativně dlouho chladná (jako když izolujete potraviny zabalením do peřiny nebo jiného izolantu), čímž zpomalíte vzcházení semínek a pomalejší růst sazenic. Kompost se naopak rychle prohřeje, zlepší kvalitu půdní struktury a dodá i komplex makro a mikro prvků do půdy. A na brzké jarní plevele, které přeci jen vyrostou, můžete mezi malými sazeničkami použít plečku nebo ploskořez (v jiném mulči ji použít nemůžete).

Karton - využívám jako podklad pod štěpku nebo na místa, kde následující rok chci něco vysadit nebo vytvořit nový záhon. Karton je nutné překládat přes sebe a nebát se ani 2 - 3 vrstev nad sebou. Bohužel jako jediný vytváří také prostředí vhodné pro rozmnožování slimáků (více viz níže). Na druhou stranu tuto jeho vlastnost můžete využít a chodit "na lov" slimáků pouze do míst pod kartonem a nemusíte je hledat po celé zahradě. Věřte mi, že ta úspora času je k nezaplacení, a vysbírání slimáků se stane  efektivnější.

Čerstvě posekaná tráva (ze sekačky ta drobná, ne po sekání vysoké trávy křoviňákem či kosou) - za mě v období červen - září nejlepší mulč, ALE musí se umět použít. Čerstvou trávou mulčujeme pouze do 5cm výšky, aby nedocházelo k jejímu zahnívání. Mulčuji výhradně v dopoledních hodinách tak, aby tráva stihla do večera zaschnout. A navíc, nikdy nemulčuji v době, kdy v následujícím dnu až dvou hlásí deště. Zaschlá tráva nejen že nehnije, ale neláká tolik slimáky (více viz níže). Navíc čerstvě posekaná tráva je dobrým zdrojem dusíku pro celý záhon, milují ji žížaly i další půdní bakterie a brebery. To vede k její velké nevýhodě, musí se pravidelně (u nás každý měsíc až dva) doplňovat, protože taková lahůdka prostě "zmizí" jako pára nad hrncem.

Dřevinný popel - vydrží celou sezónu a méně prorůstá trávou. Vrstvím mezi 5 - 10 cm velmi brzo zjara, než začne tráva růst (březen). Používám kolem stromů, kde tak udržuji jejich nejbližší okolí bez konkurenčních rostlin (hlavně u stromů a keřů menších). V záhonech používám do nově vznikajících záhonů anebo pod jahody, pokud mi zbyde (v době květu je pak podložím čerstvou trávou, aby nebyly plody od popelu špinavé). 

Listí - na podzim neznám lepší mulč. Používám ale pouze listí rozdrcené - ideálně posekané (někdy i s poslední sekanou trávou). Když jsem dávala na záhony celé listy, vytvořila se přes zimu na záhonu podivná pro semínka i sazenice neproniknutelná mazlavá vrstva. Takto docílím toho, že do jara se mulč rozloží a záhony jsou tak připravené na sázení bez jakéhokoliv problému.

A co ti slimáci?

Jak už jsem psala několikrát, u každého zahradního problému je nutné se podívat na jeho příčinu a neřešit pouze důsledek. Problém slimáků v našich zahradách tkví ve 3 základních příčinách (1) nejen invazní druhy v zahradách nemají predátory, (2) nabízíme jim hostinu na každém záhonu a (3) v zahradách je mnoho prostředí pro ně ideálního na celoroční přežití. Řešení je mnohem komplexní než modré granulky a je dobré pochopit vývoj a chování slimáků.

Pojďme si tedy jednotlivé body probrat postupně. 

(3) Obecně lze říci, že všichni slimáci přezimují na místech s relativně stálou teplotou a vlhkostí. V přírodním prostředí to je pod kameny, v rozkládajícím se dřevu nebo v hromadách rozkládajícího se materiálu (hromady listí apod.). V našich zahradách toto naleznou v ozdobných kamenných zídkách, pod dlažbou ale i v zahradním nábytku uskladněném v kůlně, vyvýšených záhonech (ano, v těch z mrtvého rozkládajícího se dřeva), pod lavičkami, v kamenných obrubách ohnišť, pod velkými celoročními květináči, pod kamennými schody, trámy ohraničujících záhony nebo na kompostu apod. (toho je co???). V těchto místech nakladou i svá vajíčka, ze kterých se líhne nová generace.

Slimáci v přírodním prostředí patří mezi rozkladače čerstvě mrtvého rostlinného materiálu (2). Vlastně jsou "vycvičeni" na to, nalézt nově umírající rostlinu a tu zlikvidovat. Stejně tak umí vyhledat rostliny nemocné nebo rychle rostoucí, které neinvestují svou energii do tvorby nechutných látek (často hořkých, strukturně ostrých - šťavelany, octany, chlupatých, ostnitých atd.). My jsme naším šlechtěním přesně tyto látky a obranné prostředky z pěstované zeleniny a ovoce odstranili, a proto jim zelenina (hlavně ta rychle rostoucí jako jsou saláty) moooc chutná. Navíc potřebují, aby tyto rostliny byly poměrně vodnaté, proto usušené nezmoklé seno resp. posekaná tráva jim moc nechutná (ale v okamžiku, kdy jej dáte ve větší vrstvě, která zapříčiní jeho hnití a navlhnutí "zespodu", hned si je přilákáte).

No a poslední je problém absence jejich predátorů (1). V přirozeném prostředí dochází k predaci jak jejich vajíček tak dospělců. Vajíčka požírají střevlíci, ještěrky nebo jiní slimáci. Dospělé slimáky milují ropuchy, rejsci, krtci, slepýši, ježci, ale i divoká prasata nebo někteří ptáci (hlavně bahňáci). Jestliže na zahradě nemáte dostatek přirozených predátorů, můžete si pořídit kachny zakrslé nebo indické běžce, kteří Vám je dokážou vysbírat. Bohužel je to celoroční starost navíc o další "členy rodiny". Pokud, stejně jako já, se nechcete starat o další živočichy na zahradě, staňte se vy jejich predátory. Nezbyde Vám nic jiného, než je pravidelně sbírat. Tady se řiďte několika základními pravidly - sbírejte brzo ráno nebo pozdě večer; nemusíte denně, ale musíte poctivě - i slimáci mají své vlny - když zjistím, že okusů je moc, tři, čtyři večery sbírám hooodně, pak tak jednou týdně; slimáci mají své chutě pro danou dobu - jednu dobu jsou téměř všichni na salátu, pak milují brambory - zjistěte, co jim zrovna jede a zde vysbírávejte maximum, zbytek zahrady jen lehce projděte; vytvořte jim úkryt/past - po zahradě mám různě rozmístěné kameny a velké kusy kůry, kde je chodím vysbírávat do desítkách, jinde jich moc není.

Co říci závěrem - běžte na slimáky chytře a nebudou takovým problémem. Mulč není hlavní příčinou výskytu slimáků na Vaší zahradě i na zahradách, kde se nemulčuje, jsou jich tisíce, jde o to vědět, jak kdy a proč mulčovat. A nezapomeňte na různorodost i v mulčování - i mulč se může stát důležitým zdrojem pro Vaši zahradu a ne jejím problémem.